PŘÍBĚH KAMENICE

Kdysi na našem území žili lidé, kteří viděli svět svýma pradávnýma očima. Bylo pro ně důležité mít čistou vodu, úrodnou půdu, svobodný vzduch a teplo slunce a ohně.

Své poděkování Zemi neboli své platby dávali na jiná místa než my dnes. Nosili je do posvátných hájů. Tam byly jejich svatyně, kde promlouvali s přírodou jako se svou matkou a s bohem jako se svým otcem.

Takovým místem mohl být háj u pramene Kamenice.

 

PROČ TO PÍŠEME

Dělá nám to dobře. Těší nás vstupovat do světa rodícího se příběhu a jsme zvědaví, co promluví a kam se to celé odvine. Máme vnitřní volání zachytit kousek živé posvátnosti, zdroje, ze kterého vzniká spojení člověka a Země. V tom celém vnímáme Kogi a jejich mytologii jako bratry a sestry ze sousední vesnice. Oni svoje pohádky znají a nevidí v nich jenom čtení pro děti na dobrou noc. Jsou to vyprávěné kořeny jejich kultury, stejně jako je tomu u nás. Děti i dospělí potřebují čas od času vstoupit do světa fantazie a posbírat ty kousky sebe, které oživují lidské nitro a navrací světu barvy a vůně.

Autorky: Monika Michaelová a Marta Kocvrlichová, tým odborných poradců a spolupracovníků

Forma realizace:

  • Badatelská činnost v archivech
  • Rozhovory s místními pamětníky
  • Popisy dějů z hlediska tradičních kultur (kmen Kogi, Slovanská tradice, Keltské osídlení kraje)
  • Sepisování příběhů
  • Překlady a přepisy mytologie kmene Kogi