Zveme tě na nedělní setkání s oslavou vydání knížečky Příběh Kamenice.
května odpoledne, Střemeníčko u pramene Kamenice
sraz u prameniště okolo 14 hodiny, procházka s autorským čtením začne v 15 hodin
…a bude se konat pouze za pěkného počasí
Jsou to dva roky od chvíle, kdy se v malé rokli podařilo obnovit pramen a začal se psát Příběh Kamenice. Dnes 21. května, v den svátku mého jména, vyšla knížečka s příběhem, který je pozvánkou do fantazie, a posbírat ty kousky sebe, které oživují lidské nitro a navrací světu barvy a vůně. Druhý rukopis Moniky Michaelové, ženy, která spojovala svět domorodých lidí kmene Kogi s tím naším, doplněný hlubokými ilustracemi Ladislava Grossmanna bude v neděli odpoledne oslaven přímo na místě, kde se zrodil.
Pozvánka je poděkováním vám, kdo jste jakkoliv přispěli ke vzniku tohoto příběhu. Knížečka bude darem za váš dar na místě setkání anebo vám ji na vyžádání rádi pošleme.
Slova kmotrů:
„Byla jsem přítomná u početí tohoto příběhu, i když se začal rodit. Jeho tok pak vedl mimo mé cesty, spřádaly a tkaly jej Moničiny prsty, obrazy, slova. Nyní se setkávám s jeho konečnou podobou. Těší mě dotýkat se jeho meandrů. Znova prosakuje spárami v duši, puklinami ve vyschlé zemi tak, aby se vsákl a v hloubi oživil a probudil, aby se dotkl snu. Vždy znova jej čtu jako poprvé.“
Marta Kocvrlichová, kamarádka a čestná členka nadačního fondu Mosty – Puentes
„ Jak se spojují pramínky vody vyvěrající v lesích Paní hory, Holého vrchu ze studánek, tak se spojují lidé, aby je vyčistili od nánosu povrchnosti a nevšímavosti jiných. Jednoho dubnového víkendu (ne úplně prosluněného a svěžího) jsme stáli s lopatami a rýči na prahu údolíčka , o kterém jsme i my někteří místní neměli ani tušení, stejně jako o prameni vody v něm. Tedy místních nás moc nebylo, jen soused Pepa (ten se zato ve Střemeníčku přímo narodil a nosil z Kamenice ve vědrech vodu pro dobytek.) Desítka zbývajících jsme byli nepůvodní naplaveniny. Mnohem víc tu bylo nejrůznějších zajímavých lidí z celé republiky včetně skautů. Ty všechny příběh Kamenice oslovil.
Nevím, jestli se ještě někdy s nimi potkám, možná zbydou v mé paměti po té krásné celodenní práci jen ty špinavé zpocené tváře se svítícíma očima když se hlínou a zbytkem odpadků prodral první pramínek vody a když se podařilo odkrýt napřed celou studánku a pak ještě boční silný pramen. Když jsem se pak ještě se čtveřicí chlapů vracel údolím Kamenice pro starý zapomenutý pluh, postáli jsme chvíli pod prastarým dubem, který jakoby strž Kamenice hlídal. Nevím, jestli jsem to slyšel jenom já a možná, že se mi to jenom zdálo, ale měl jsem pocit, že slyším hluboký úlevný výdech toho kousku přírody, který se nám podařilo osvobodit.“
Michal Schmalz, soused a kapelník hudební skupiny Střemkoš
„Ilustrovat Moničiny texty je vnořit se do hlubin imaginace. Umožňuje těžit obraz za obrazem. Naberte plnými dlaněmi mnohobarevné a stále se otáčející korálky. Nechte je dopadnout a podívejte se, co vzniklo. Pokaždé to bude svět, kterému se nedá „porozumět“. Jde do něj jen vstoupit a vydat svůj počet. Já se o to pokusil ilustrací.“
Zveme tě na nedělní setkání s oslavou vydání knížečky Příběh Kamenice.
sraz u prameniště okolo 14 hodiny, procházka s autorským čtením začne v 15 hodin
…a bude se konat pouze za pěkného počasí
Jsou to dva roky od chvíle, kdy se v malé rokli podařilo obnovit pramen a začal se psát Příběh Kamenice. Dnes 21. května, v den svátku mého jména, vyšla knížečka s příběhem, který je pozvánkou do fantazie, a posbírat ty kousky sebe, které oživují lidské nitro a navrací světu barvy a vůně. Druhý rukopis Moniky Michaelové, ženy, která spojovala svět domorodých lidí kmene Kogi s tím naším, doplněný hlubokými ilustracemi Ladislava Grossmanna bude v neděli odpoledne oslaven přímo na místě, kde se zrodil.
Praktické informace včetně popisu místa, kam můžete dojet si napíšeme po vašem přihlášení na nadacnifond@mosty-puentes.cz anebo na www.mosty-puentes.cz
Pozvánka je poděkováním vám, kdo jste jakkoliv přispěli ke vzniku tohoto příběhu. Knížečka bude darem za váš dar na místě setkání anebo vám ji na vyžádání rádi pošleme.
Slova kmotrů:
„Byla jsem přítomná u početí tohoto příběhu, i když se začal rodit. Jeho tok pak vedl mimo mé cesty, spřádaly a tkaly jej Moničiny prsty, obrazy, slova. Nyní se setkávám s jeho konečnou podobou. Těší mě dotýkat se jeho meandrů. Znova prosakuje spárami v duši, puklinami ve vyschlé zemi tak, aby se vsákl a v hloubi oživil a probudil, aby se dotkl snu. Vždy znova jej čtu jako poprvé.“
Marta Kocvrlichová, kamarádka a čestná členka nadačního fondu Mosty – Puentes
„ Jak se spojují pramínky vody vyvěrající v lesích Paní hory, Holého vrchu ze studánek, tak se spojují lidé, aby je vyčistili od nánosu povrchnosti a nevšímavosti jiných. Jednoho dubnového víkendu (ne úplně prosluněného a svěžího) jsme stáli s lopatami a rýči na prahu údolíčka , o kterém jsme i my někteří místní neměli ani tušení, stejně jako o prameni vody v něm. Tedy místních nás moc nebylo, jen soused Pepa (ten se zato ve Střemeníčku přímo narodil a nosil z Kamenice ve vědrech vodu pro dobytek.) Desítka zbývajících jsme byli nepůvodní naplaveniny. Mnohem víc tu bylo nejrůznějších zajímavých lidí z celé republiky včetně skautů. Ty všechny příběh Kamenice oslovil.
Nevím, jestli se ještě někdy s nimi potkám, možná zbydou v mé paměti po té krásné celodenní práci jen ty špinavé zpocené tváře se svítícíma očima když se hlínou a zbytkem odpadků prodral první pramínek vody a když se podařilo odkrýt napřed celou studánku a pak ještě boční silný pramen. Když jsem se pak ještě se čtveřicí chlapů vracel údolím Kamenice pro starý zapomenutý pluh, postáli jsme chvíli pod prastarým dubem, který jakoby strž Kamenice hlídal. Nevím, jestli jsem to slyšel jenom já a možná, že se mi to jenom zdálo, ale měl jsem pocit, že slyším hluboký úlevný výdech toho kousku přírody, který se nám podařilo osvobodit.“
Michal Schmalz, soused a kapelník hudební skupiny Střemkoš
„Ilustrovat Moničiny texty je vnořit se do hlubin imaginace. Umožňuje těžit obraz za obrazem. Naberte plnými dlaněmi mnohobarevné a stále se otáčející korálky. Nechte je dopadnout a podívejte se, co vzniklo. Pokaždé to bude svět, kterému se nedá „porozumět“. Jde do něj jen vstoupit a vydat svůj počet. Já se o to pokusil ilustrací.“
Ladislav Grossmann
Podrobnosti
Pořadatel
Místo konání
Luká,Česká republika78324+ Google Mapa