Když se řekne škola, vyvstane okamžitě předpoklad jakéhosi systému, řádu, průvodcování nebo dokonce vztahu učitel a žák. Setkávání, která svoláváme, však nic z toho nenabízí. Vycházíme z přírodního učení, které se děje tím, že jsme spolu a děláme to, co je zrovna potřeba. Škola přírodní moudrosti se vyvíjí od roku 2011, kdy se poprvé otevřel most mezi domorodou kulturou kmene Kogi a námi. Dává nám smysl toto předávat dál.
Škola přírodní moudrosti je program, který v sobě nese kvalitu péče, údržby a poznání základních potřeb v sobě i v krajině. K tomu potřebujeme mít ty správné dovednosti a především chuť pro sebe a krajinu něco udělat.
Vyčistili jsem pramen.
Zasadili stromy.
Vytvořili obřadní místo s propojením k dalším významným místům kraje.
Uspořádali jsme desítky poutí na místa, která promlouvají a mají význam historický, kulturní i přírodní.
Propojujeme domorodou kulturu kmenů v Sierra Nevada v Kolumbii (srdce světa) s naším původem.
Setkání školy přírodní moudrosti se již zůčastnilo více jak 300 lidí.
Setkání na letošní rok připravujeme. Pokud chcete být informování o termínech a místech konání, přihlašte se k odběru našich zpráv.
Je to přirozená forma ekologické edukace.
Právě když přijíždějí na setkání rodiny s dětmi, tak zažíváme velmi rychle dynamiku společenství. Společná práce a prostor nás vlastně spojí. Dospělí i děti pozorují, objevují a napodobují. Děti si vytváří jakýsi paralelní svět. Chvíli se opičí, pak si dělají něco úplně svého a nakonec se zase připojí k nám. Děti i dospělí opravdu mohou vycházet ze svého vnitřního pocitu: A teď do toho vstoupím a budeme všichni dohromady. A pak zase vystoupí a krouží kolem a vlastně hledají nějaká svoje místa, ve kterých je jim dobře. Vidí, jak pracujeme se zemí, jak se učíme zemi naslouchat a porozumět jí. Vnímají, jak se uvolňujeme, abychom méně přemýšleli a více cítili. Vidí, že bereme do rukou kosu a rýč a motyčku. Jak sbíráme byliny a vaříme na ohni. Společně si vyprávíme příběhy a vznikají nové, ty naše, prožité. To vše do nás sází semínko, které otevírá most k tomu být autentický. Je to něco, co se do člověka otiskne. Když děti vidí svoje rodiče takhle být a pracovat a cítí jejich přátelství s dalšími lidmi, začnou přijímat ten obraz do svého světa.
V takovém setkávání vidíme zdravý prvek pro život.
Pro rodiny, jednotlivce a malé skupinky.
TVOŘIVÉ POBYTY V KRAJINĚ SRDEČNÍ
Pozvánka ke spolubytí v zázemí nadačního fondu Mosty Puetnes v oblasti moravských sopek a tvoření je pro vás, kdo máte zájem rozvinout svůj talent a cítíte potřebu žít ve spojení s přírodou, ve spojení s moudrostí Země a sil života. Pobyt a tvůrčí činnost dává větší prostor pro skutečné kroky, které můžeme udělat. V té vnitřní krajině i v té vnější, nádherné krajině, která k nám hovoří beze slov a předává nám dědictví našich předků.
Můžete přiložit ruku k dílu, vzájemně sdílet anebo načerpat zkušenosti.
„Potřebujete si rozpomenout, jak se na vašem území vkládaly dary přírodě. Vy si myslíte, že všechno řídí člověk a technologie. To, co tvoří veškerý stvořený svět, jsou síly původu. Ženská zdrojová síla je matkou vod. A mužská zdrojová síla uspořádává a dává všemu živému formu.
Tyto dvě síly tvoří a udržují život ve světě původu, kde jsou také další bytosti: Matky a otcové lidstva, potravin, stromů, rostlin, bylin, kamenů, ohně, pramenů a vody, vzduchu, slunce, měsíce, hvězd, noční tmy i denního světla, zvířat a všeho stvořeného. Ve spojení s nimi udržujeme rovnováhu.“ Mamo Kunšemaku
Probouzí se vnímání
Když člověk, nebo dokonce celá rodina s dětmi začne k místu získávat vztah, stane se pro ně tím jejich kouskem země bez ohledu na vlastnictví. Začne se totiž rozvíjet vztah rodiny k místu, tedy k zemi jako takové. Děti často sami přicházejí s nápady, jak a co by se dalo udělat, aby to fungovalo dobře a zapojila se celá rodina.
Probouzí se vnímání, že všechno kolem se dá využít – a nemusí to být vždy jen o zajištění materiálu, který je potřeba dovézt a zaplatit. Místo samo nás vede k tomu, abychom si všímali, že se dá využít to, co už máme. Jen je potřeba zapojit fantazii, šikovné ruce a důvěru, že jedno navazuje na druhé, přestože v tom ne vždy vidíme celý proces hned na začátku.
Zeptej se šalvěje
A dál se rozvíjí spojení mezi místem i mezi lidmi. Vztahy se rodí v tichu, kdy se dokážeme lépe naladit jeden na druhého a pak vlastně víme. Tehdy se stává vsunování informací mezi člověka a samotnou přírodu zbytečností. A tak, když se někdo potřebuje dozvědět o šalvěji, zeptá se přímo jí. Začíná hra, ve které oslovujeme rostliny, stromy, zvířata, skály i to neviditelné kolem. A odpovědi přicházejí ve vnitřním ztišení. Pozorováním a cítěním.
Pak už nepotřebujeme ani google, ani chytrý telefon, ani plastové cedule v lese, které se do 10 let stanou odpadem a ekologickou zátěží.
Teď se naše práce soustřeďuje v Moravskoslezském kraji.
Dva roky s námi putovali zástupci kmene Kogi a Wiwa, známí i z filmových dokumentů BBC, po místech, která mají podle nich mimořádný význam pro přírodu i pro lidi. Moravskoslezský kraj je jejich očima vnímán jako zemské srdce našeho kontinentu.
Viděli s námi takovou krásu naší země, až se jim tu chtělo zůstat napořád. Viděli s námi skládky, těžbu, betonová koryta vodních toků, vyschlá pole a meliorační trubky, zazděná a harvestory rozježděná prameniště. Plakali jako děti. A to se nás dotklo.
Dotkl se nás smutek a marnost z toho, jak bereme ze Země všechno, co můžeme. To, co konzumujeme, co nás těší, s čím můžeme obchodovat.
Dáme jí něco zpátky?
Ano! Jak?