Vzala jsem do rukou kosu
V sadu pod Holým vrchem, jsme se učili naklepávat, brousit a kosit.
Pro mě to mimo jiné přineslo i propojení minulého, přítomného a budoucího.
Začala jsem si víc všímat. Co si v každém dni bere moji pozornost. Práce se zemí, v krajině, nás vede k sobě. Do ticha.
Abychom si mohli uvědomit, že ty nejdůležitější věci jsou ty úplně obyčejné.
A že když nasloucháme, země k nám promlouvá.
Na květnovém workshopu kosení, se nám povedlo něco, co jsem si už dávno přála.
Propojení tří generací.
To co potřebujeme. Postavit se každý na své místo a jenom spolu být.
Další příležitost bude v září. Přidáte se?
Těším se na zprávy od Vás na katerina.husnikova@mosty-puentes.cz. Nebo osobně na nějakém živém místě.
Katka
